Mozart. Bach. Gluck
Koncerty v Rudolfinu jsou hudební zážitek na světové úrovni. Dvořákova síň hostila mnoho světoznámých orchestrů a sólistů.
Vstupenky: 1 300 Kč | 900 Kč | 700 Kč | 500 Kč | 300 Kč (stání)
Dítě do 15 let 50% sleva
Hugh Cutting — kontratenor
Emmanuel Villaume — dirigent
Wolfgang Amadeus Mozart
Mitridatés, král pontský, předehra k opeře, KV 87
Wolfgang Amadeus Mozart
Venga pur, minacci, árie z opery Mitridatés, král pontský, KV 87
Wolfgang Amadeus Mozart
Già dagli occhi, árie z opery Mitridatés, král pontský, KV 87
Johann Christian Bach
Perché tarda è mai la morte, árie z opery Artaserse
Christoph Willibald Gluck
Orfeus a Eurydika, předehra k opeře, Wq 30
Christoph Willibald Gluck
Che puro ciel, árie z opery Orfeus a Eurydika, Wq 30
Christoph Willibald Gluck
Se fulmine sospendi, árie z opery Ezio
Christoph Willibald Gluck
Che farò senza Euridice, árie z opery Orfeus a Eurydika, Wq 30
Tommasi Giordani
Caro mio ben
Wolfgang Amadeus Mozart
Don Giovanni, předehra k opeře, KV 527
Wolfgang Amadeus Mozart
Symfonie č. 36 C dur, KV 425 – „Linecká"
Program tohoto večera nás přenáší do závěru 18. století, kdy se klasicistní styl již plně ustavil a hudba jeho nejvýznamnějších představitelů – mezi nimi Mozarta, Glucka či Johanna Christiana Bacha – našla svou vrcholnou podobu.
V centru večera stojí vynikající britský kontratenorista Hugh Cutting, jehož mimořádné pěvecké umění a stylová citlivost z něj již dnes činí jednu z nejpřesvědčivějších osobností své generace. Spolu s Emmanuelem Villaumem nás provede večerem, který nabídne některé z nejkrásnějších árií této epochy.
V úvodní hudbě z opery Mitridate, re di Ponto, kterou Mozart zkomponoval ve čtrnácti letech, se nám otevírá pohled do jeho pronikavého dramatického instinktu a silného citového náboje, jež se později naplno rozvinuly v jeho vrcholných jevištních dílech. Je to hudba křišťálově průzračná na povrchu, a přece skrývající silné emoce a okamžiky vnitřního napětí; dokonale tak ukazuje Mozartovu schopnost vyjádřit hloubku zdánlivě prostými prostředky.
Podobné spojení formální jasnosti, sladké lyriky a intenzivního vnitřního citu nacházíme také v árii Perché tarda è mai la morte Johanna Christiana Bacha, který sám významně ovlivnil mladého Mozarta.
Hudba Mozartova staršího současníka Christopha Willibalda Glucka, jehož reformy opery usilovaly o nadřazení výrazové pravdivosti nad dekorativní přemíru, je pozoruhodná svou silou – i zde vystupuje do popředí niterná citovost a smysl pro drama, které se dokážou obejít bez okázalosti.
Závěr večera představuje Mozarta ve výrazném kontrastu vůči němu samému. Závěr večera patří Symfonii č. 36 C dur „Linecké“, v níž se Mozart představuje v mimořádně zářivé podobě: s lehkostí, elegancí i dokonale vyváženým klasicistním tahem vpřed.
