Beethoven. Dvořák. Mendelssohn. Vranický

Českou hudební tradici si velmi často spojujeme s devatenáctým stoletím, s obrozenectvím a s tvorbou Smetany či Dvořáka. Česká hudba, nebo přesněji hudba českých autorů, však obsahuje i celou řadu velmi pozoruhodných starších děl, ať už barokních nebo klasicistních. Vedle Jana Dismase Zelenky, Josefa Myslivečka nebo Jakuba Jana Ryby můžeme jmenovat i Pavla Vranického, respektive Paula Wranitzkeho, původem moravského skladatele, který proslul ve Vídni.

Tento Mozartův vrstevník se v hlavním městě monarchie přátelil s těmi největšími hudebníky své doby a jako dirigent vedl i tak významné události, jako premiéru Beethovenovy Symfonie č. 1. Stál tak u zrodu jednoho z největších symfoniků, jehož hudbu na tomto abonentním koncertě trochu paradoxně zastoupí předehra k jeho jediné opeře – k Fideliovi.

Od samotného Vranického pak vyslechneme strhující Symfonii d moll „La Tempesta“, tedy „Bouře“ a v rámci dobových trendů nebude chybět ani velmi realistické ztvárnění vichru.  

Zbytek večera pak vyplní kompozice trochu komornější. Dvořákova Serenáda pro dechové nástroje je ozvěnou skladatelovy inspirace slavnou Mozartovou Gran Partitou. Svou serenádu ovšem Dvořák obohatil o dva smyčcové nástroje a neopomněl v ní ani idiomy, jež potvrdily „český“ charakter.

Mendelssohnova Smyčcová symfonie č. 10 pak patří k sérii čistě smyčcových skladatelových raných opusů, jež předcházely symfoniím pro velký orchestr.

Diriguje Jiří Habart, stále více uznávaný příslušník nejmladší české dirigentské generace.