Martinů. Barber. Beethoven

Úvodní koncert sezony může znít i jako ozvěna amerického turné Prague Philharmonia v roce 2026, které orchestr zavedlo do tří států USA a vyvrcholilo mimořádně úspěšným debutem v newyorské Carnegie Hall. Pod taktovkou hudebního ředitele Emmanuela Villauma přivítá orchestr pro tento výjimečný večer i dalšího partnera z amerického turné, vynikajícího kanadského houslistu Blakea Pouliota.

První polovina večera rozvíjí motiv skladatele odloučeného od domova, který se k němu v myšlenkách vrací, i představu transatlantického hudebního dialogu. Zatímco americký skladatel Samuel Barber začal pracovat na Houslovém koncertu ve Švýcarsku, Bohuslav Martinů napsal Sinfoniettu „La Jolla" v New Yorku, přičemž svou českou vlast měl velmi intenzivně na mysli. Barberovu práci na koncertu přerušilo v roce 1939 vypuknutí druhé světové války, které si vyžádalo jeho návrat do rodné Pennsylvánie, kde bylo dílo následně dokončeno. Martinů, jehož hudbu nacisté zakázali, dorazil do Spojených států v roce 1941 po útěku z Paříže před postupujícími Němci. Obě skladby jsou tak neoddělitelně spjaty jak s osobními osudy svých autorů, tak s neklidnou dobou, z níž vzešly.

Jaká jiná symfonie by pak mohla uzavřít druhou polovinu večera lépe než ta, která se stala nejslavnějším symbolem osudu a lidského vzdoru proti němu? Beethoven nás vede z temnoty k triumfu a dává tak večeru hudby zrozené v časech nejistoty strhující završení.