Dvořák. Šostakovič

Ve třetím abonentním koncertu nás oblíbený český dirigent Petr Altrichter provede večerem duchovního usebrání.

Dvořákovy Biblické písně, komponované v New Yorku, odrážejí upřímnost a pokoru skladatelovy víry, vyjádřené hudbou hluboké intimity a lyrické krásy, prosté jakékoli nadbytečné virtuozity. Dvořák je napsal v období před Velikonocemi a při této příležitosti nám poslouží jako prostor tichého rozjímání v návaznosti na Svátek všech svatých. Neobvykle se tentokrát o sólový part v této výjimečné hudbě podělí dvě výrazné mladé pěvecké osobnosti – český basbarytonista Lukáš Bařák a islandská mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir.

Pozdní díla Dmitrije Šostakoviče jsou stále více zahalena tajemstvím a plná zakódovaných významů, narážek a citací cizí i vlastní hudby, které sotva mohou být náhodné. Jeho Patnáctá, poslední symfonie, zůstává jedním z nejzáhadnějších děl tohoto žánru a nepřestává vybízet k otázkám po svém možném významu – či spíše po více možných významech. Je to ohlédnutí za dosavadním životem a návrat k dřívějším hudebním odkazům? Nebo pohled vpřed, k ještě hlubší temnotě? Šostakovičovy vlastní poznámky ze zkoušek o bezstarostných dnech dětství i o těžkém břemeni dospělosti by nasvědčovaly oběma výkladům, stejně jako citace z Rossiniho Viléma Tella, Wagnerovy Valkýry i ozvěny starších Šostakovičových děl. Jisté je však jedno: nejde o klidnou a útěšnou meditaci, jakou nabízí Dvořák, nýbrž o jinak intimní dílo temného, znepokojivého rozjímání, hluboce prostoupené ironií i mimořádnou moudrostí – dílo mysli geniální a zároveň nesmírně citlivé.